Malí nesnášenlivci zeleniny a masa

Rodiče všude slyší a čtou – děti musí jíst zdravě a vyváženě. Ale co dělat, když je dítě zcela jiného názoru?

„Mí rodiče to vůbec nechápou“, stěžuje si patnáctiletá „Mietze“  na fóru pro vegetariány. Po třech letech vegetariánství by teď chtěla začít s veganskou stravou – rodiče o ni ale mají velkou starost. „Moje maminka si myslí, že tak nebudu mít dostatek vitamínů“, popisuje dál.

Někteří rodiče by si u svých potomků mohli jen nechat zdát o takové chuti po zelenině. Stále platí, že děti, které odmítají jíst jakoukoliv zeleninu, většinou představují tzv. „problémové jedlíky“. Je však v našich končinách vůbec opodstatněný strach z nedostatečné výživy?

Dětský lékař a specialista na výživu Dr. Ulrich Kraft z Fuldy zmiňuje: „U dětí se celé tělo, a především jejich mozek a nervová soustava, ještě vyvíjí. Nedostatečná výživa by tak mohla znamenat, že by se u nich kvůli tomu mohly projevit různé intelektuální, neurologické a psychologické problémy. Nicméně tomu právě můžeme zabránit.“

Děti neví, co to znamená „jíst zdravě pro budoucnost“

První reakce mnohých rodičů by asi v takovém případě byla, že by své děti začali přemlouvat a přesvědčovat je o zdravé výživě. Ale to je špatný začátek. Skoro žádné dítě se bohužel nenechá přesvědčit jen logickým vysvětlováním, proč by bylo dobré, aby se zdravě stravovalo. Prostě o tom nemá žádnou představu, co to znamená, aby „jedlo zdravě pro budoucnost“. Dítě žije teď a tady a chce jíst, na co má právě teď chuť.

K tomu je třeba ještě počítat s tím, že děti v sobě nesou takříkajíc genetickou brzdu týkající se jídla – tzv. „potravinovou neofobii“. Ta způsobuje, že děti mají odpor k novým, neznámým a nezvyklým potravinám, odmítají je a raději sáhnou po obvyklých pokrmech a známých chutích. Z hlediska evolučního se jedná o jakési životní ujištění. Mozek smýšlí tak, že by třeba mezi těmito neznámými potravinami mohly být jedovaté plody nebo bobule. Pro moc je důležité, aby rodiče pochopili, proč se jejich děti takto chovají.

 

Děti považují za normální, co vidí u rodičů

Dětský lékař Ulrich Kraft se domnívá, že nejdůležitějším krokem k zdravé výživě dětí jsou samotní rodiče. Ti by jim měli být vzorem a tvrdí, že: „Základem vyváženého stravování je způsob stravování celé rodiny. Odmítá-li otec například zeleninu, tak tím dává dítěti znamení, že je taková potravina nejspíš nebezpečná. Jsou-li v rodině upřednostňovány průmyslově vyráběné pokrmy, tak ty budou ovlivňovat a formovat chuť dítěte i jeho látkovou výměnu. Ve své praxi se každodenně setkávám s případy, že děti považují za zcela normální a obvyklé, co vidí u rodičů, a to i v oblasti výživy.“

Ale děti jsou děti. A tak se vyskytnou situace, v nichž si rodiče počínají správně – a přesto jsou v koncích a neví si rady. Ptáme se, zda oprávněně? Zeptali jsme se specialistů na dva takové případy.

Kinder können auch als Vegetarier gesund leben.

Lena, 9 let, vegetariánka z přesvědčení

Lena se rozhodla, že kvůli ní už neumře žádné zvíře. Ona přeci zvířata miluje! Doma má dva králíčky a kdykoliv to jde, jezdí na kole do skoro dva kilometry vzdálené stáje s poníky. Jednou týdně má dokonce hodinu jezdectví. Její rozhodnutí je tedy skálopevné. A je jedno, jestli maminčina pečínka voní po celém domě. Lena se prostě rozhodla, že maso jíst nebude.

Rada specialisty:

I u dětí je možné, aby žily jako vegetariáni nebo vegani. Ale předpokladem je, že se dobře vyznáme v potravinách. Být vegetariánem ještě neznamená, že jen odmítám zvířecí produkty. Vyvážená strava znamená, že spoléháme na vysoce kvalitní a hodnotné potraviny, a k tomu ještě dbáme na přísun zásadních živin jako třeba železa, zinku, vápníku a vitamínů B2, B12 a D. Důležité je, že když nechceme konzumovat produkty z masa a nepřijímáme tedy bílkoviny z masa, vajíček a mléka, pak bychom je ale neměli nahrazovat jen jednoduchými uhlohydráty v podobě těstovin, pečiva nebo sladkostí.

Jugendliche essen gerne schnell und eher ungesund, Eltern können trotzdem etwas für einen gesunde Ernährung tun.

Jan, 15 let, závislák na „fast-foodu“ se spoustou přátel

Jan má mnoho přátel. Domů se chodí vlastně jen vyspat. Cestou domů si ze svého kapesného kupuje jídlo. Mělo by být levné a chutné. Burger, bagety, pizza, to jsou prostě perfektní jídla! Když mu mamka večer uvaří například salát s kousky krůtího masa nebo ratatouille, tak už nemá žádný hlad.

Rada specialisty:

Že se mládež takto stravuje, tomu se asi nedá úplně zabránit. V dětství jsou rodiče nejen vzory, ale mají i vliv na výchovu. V období dospívání na nás má největší vliv náš okruh přátel. Kdo se uzavírá, ten je outsider. Přesto by měli rodiče i v období dospívání dál působit na své děti. Například by se aspoň občas mělo jíst v rodině společně nějaké jídlo, které je uvařeno podle přání dospívajících dětí. Také by měli teenageři souhlasit minimálně s tím, že budou užívat nějaký komplexní vitamínový koncentrát.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *