Prof. Dr. Volker Busch je lékař, vědec, autor a známý řečník. Světem mysli a mozku se zabývá již 20 let. Jeho nová kniha „Kopf frei!“ (v němčině) právě vyšla v nakladatelství Droemer-Verlag a již několik týdnů se drží v první desítce žebříčku bestsellerů časopisu Spiegel. V rozhovoru nám prozradí, jak si můžeme ve světě zahlceném podněty a informacemi vyčistit hlavu a soustředit se na to, co je v životě důležité.
Pane Busch, ve své knize píšete, že záplava informací lidi stále více zatěžuje. Co se děje v naší společnosti?
Množství informací, které denně přijímáme, neustále roste. Každý rok se spotřeba zvyšuje o více než dvě procenta. Velká část informací je na nás směřována: Udělej to! Tohle si nenechte ujít! Nezapomeňte se podívat sem! A tak dále. Přemíra možností a nabídek pozornosti nás může rozptylovat, mást a zahlcovat naši mysl. Důsledky se projevují na výkonnostní i zdravotní úrovni: mnoho klientů mi říká, že v práci už nedokážou věci prohlédnout, dělají chyby nebo si nic nepamatují. Soustředění je stále obtížnější a večer jsou ze záplavy podnětů a digitálního pracovního stresu zcela vyčerpaní. Co se týče zdraví, mnoho lidí se cítí rozrušených, stěžují si na negativní myšlenky a večer si už nedokážou odpočinout nebo najít klidný spánek. Informace s námi tedy něco dělají, zejména pokud jich konzumujeme příliš mnoho. Informace jsou samozřejmě docela prospěšné, pokud si je vybíráme s rozumem a přijímáme je opatrně. Je to jako s léky: záleží na množství.
Jak můžeme s informacemi lépe zacházet, abychom se ochránili před smyslovým přetížením?
Síla při zacházení s informacemi spočívá v moudrém výběru: Získejte jen ty informace, které nezbytně potřebujete. Pak ale dopřejte svým smyslovým orgánům a mozku krátké fáze odpočinku, abyste byli schopni informace zpracovat. Nenechte se zahltit zprávami, možnostmi, nabídkami, úkoly a příležitostmi, které vám digitální svět neustále přináší. Udělejte krok zpět a vždy se zamyslete: Je to teď důležité? Vždy doporučuji připomenout si vyhazovače stojícího před diskotékou v sobotu večer. On rozhoduje o tom, kdo smí dovnitř a kdo ne. Na první pohled se to může zdát nesympatické, ale zajišťuje, aby si lidé uvnitř nešlapali na paty a aby se všichni dobře bavili. Určete si tedy, co si pustíte do hlavy. A určete si, bez čeho se chcete obejít. Umění dnes není vědět, odkud informace získat, ale vědět, co vynechat.
Říkáte, že naše paměť také trpí přemírou informací. Jak můžeme svou paměť zlepšit?
Problém je v tom, že náš mozek je rychle zahlcen mnoha informacemi současně a také neustálým multitaskingem. Všechno zpracováváme jen povrchně a nic nám pořádně neutkví v paměti. Tím, že budeme znovu precizně vnímat prostředí kolem sebe, soustředíme se na to podstatné a ponoříme se do něj, se zlepší i naše paměť. Pokud totiž pozorně nasloucháme, jakmile nám někdo něco vypráví, je hloubka zpracování vnějších podnětů v mozku výrazně vyšší. To znamená, že to, co vnímáme, si také lépe ukládáme. To je něco, v čem byl Sherlock Holmes obzvlášť dobrý. Svůj svět nejen vnímal, ale i pozorně sledoval. A díky tomu si všímal věcí, které nám dnes unikají, protože jsme při řízení auta nebo sezení v kavárně zaneprázdněni svými chytrými telefony nebo jinými věcmi. Úspěšní lidé s dobrou pamětí nemusí být nutně inteligentnější, jak ukázaly studie. Pozorují však přesněji a silněji vstřebávají dojmy z okolí. Když za mnou přijdou pacienti středního věku s obavami z demence, protože mají pocit, že si nic nepamatují, první, co uděláme, je, že trénujeme a cvičíme jejich pozornost a vnímání. Tím se obvykle zlepší i paměť. Francouzský spisovatel Pierre de Levis to kdysi vystihl ve zkratce: „Pozornost je dláto paměti.“ To je pro nás velmi důležité.
Ve světě plném rozptýlení to není tak snadné. Jak si udržet koncentraci?
Nejlepším způsobem, jak rozvíjet soustředění, je každodenní cvičení. Doporučuji takzvané soustředění v délce 30 nebo 45 minut během dne, kdy se vědomě a výhradně zaměříte na jednu jedinou věc a věnujete jí plnou pozornost. Rozhodujícím faktorem je výlučnost, takže byste se během této doby měli co nejvíce vyhýbat vyrušování a rušení. Při plném soustředění lépe spolupracují sítě různých mozkových center, což zlepšuje naši duševní výkonnost. Pravidelné soustředění však prospívá i našemu duševnímu stavu a duševnímu zdraví. Několik experimentálních studií ukázalo, že pokud byli zaměstnanci duševně ponořeni do úkolu bez vyrušování, byli na konci dne spokojenější se svým výkonem a vnímali svůj subjektivní stres jako nižší. To je další příklad toho, že pozornost nám může hodně dát, pokud ji využíváme s rozmyslem.
Ale nikdo se nedokáže soustředit osm hodin v kuse? Co dělat, když vám začnou ubývat síly?
Správně. Soustředění nevydrží dlouho. Po 45 minutách již znatelně klesá a nejpozději po 60 až 90 minutách je z větší části vyčerpáno. Celkově lze říci, že čím namáhavější je duševní úkol, tím potřebnější jsou pravidelné krátké přestávky. Podobně je tomu při práci. Pro soustředěnou mysl jsou přestávky nezbytné a nepostradatelné. Obnovují náš systém pozornosti. Často stačí již 10 až 20 minut. Z hlediska mozku je přestávka obzvlášť cenná, když můžeme úplně „vypnout“. Pokud je to tedy možné, člověk by neměl konzumovat digitální média. Organizování e-mailů a schůzek nebo komunikace s mobilním telefonem znamená udržování duševního napětí. Tyto úkoly sice nejsou tak vyčerpávající jako předchozí soustředěná práce u pracovního stolu, ale také nejsou zcela úlevné. Pokud se naopak na pár minut zasníte, necháte svou mysl bloudit a na krátký okamžik zapomenete na všechny úkoly a termíny, jsou přestávky mnohem uvolněnější. Mnohem důležitější než to, co o přestávce děláte, je to, co o přestávce neděláte.
Ve své knize píšete, že tvůrčí nápady přicházejí během přestávek, v nichž nekonzumujeme žádné informace. Co se pak děje v mysli?
Přesně tak. To, co se v tento okamžik děje, je téměř magické. Náš mozek využívá chvíle bez konzumace ke zpracování informací, které předtím vnitřně vstřebal. Propojuje je, třídí je nebo je maže. Díky této formě asociativního myšlení se mozek „vyčistí“ a nezřídka nás odmění novými poznatky, vhledy a perspektivami. Proto také během přestávek nacházíte nejlepší řešení problémů. Stáváme se kreativními. Každý to zná z každodenního života. Nejlepší nápady nepřicházejí, když telefonujete nebo sedíte před excelovou tabulkou, ale když se půl hodiny díváte z okna ve vlaku nebo na túře v horách. Nižší příjem podnětů zvenčí urychluje konstruktivní myšlení uvnitř. Kdybychom místo toho během takové přestávky sledovali videa nebo četli titulky, tato propojovací práce by se okamžitě zastavila. Mentální přestávky na „nicnedělání“ jsou z hlediska kreativního mozku nepostradatelné. Jedno čínské přísloví to kdysi vyjádřilo velmi poeticky: „Pouze v klidném rybníku se odráží světlo hvězd.“ V tomto případě se jedná o klidný rybník.
Jakou roli hraje výživa v tématu koncentrace?
To, v jaké kondici máme hlavu, je do značné míry v našich rukách – také v jídle, které denně jíme. Zásobování energií hraje rozhodující roli při fungování mozku. Čím vyváženěji a celistvěji dodáváme tělu mikroživiny, tj. vitaminy a stopové prvky, které jsou důležité pro náš energetický metabolismus, tím lépe může fungovat. Problémy se soustředěním, neustálé zapomínání nebo potíže s učením mohou být také příznakem nevyvážené stravy. Pomocí mikroživin můžeme „nakrmit“ náš nervový systém, a tím také podpořit naši schopnost přemýšlet a učit se, naši koncentraci, paměť, a dokonce i kreativitu.
Využijete také nadcházející víkend nebo samotné vánoční období více k duševním přestávkám a tvůrčímu odpočinku?
Ano, rozhodně. Prosinec bývá mým nejoblíbenějším měsícem. Na rozdíl od mnoha lidí, které znám, je pro mě vánoční období málo stresující. Jsou to týdny, kdy jsem hodně doma, čistím si hlavu a bilancuji uplynulý rok. Obvykle si toho na sebe beru velmi málo a nechávám se unášet. Tímto způsobem si uklízím horní polovinu mysli. A s trochou štěstí přicházejí první nové nápady. A síla pro nové cíle, které byly stanoveny pro nadcházející rok. V tomto ohledu se na prostor v hlavě v následujících týdnech velmi těším.
Informace o autorovi a knize:
Více informací o Dr. Volkeru Buschovi a jeho přednáškách a seminářích naleznete na www.drvolkerbusch.de (v němčině).
Další informace o jeho knize, včetně ukázek z četby a videa, najdete na adrese www.kopf-frei.info (v němčině).
Zdroj obrázku: Petra Homeier