Imunitní systém : jak zůstat zdravý po celou zimu!

Ještě tu ani není zima a už opět číhají protivné viry na mezeru v našem imunitním systému. Ale ani z rýmy, kašle nebo teploty nebude nic, pokud naše obrana zůstane fit. Připojujeme tipy našich expertů. Teploty klesají, a téměř současně se v hromadné dopravě, kancelářích a mateřských školách ozývá jedinečný sípavý, kašlavý a chraptivý koncert. A to z prostého důvodu: při chladu se viry snáze rozšiřují. Ledaže bychom se dobře připravili. Máme pro Vás několik dobrých tipů, jak rýmu vyvést z konceptu:

1. Podceňovaný pomocník: náš lymfatický systém

Naší lymfy si všímáme zřídkakdy, ale přesto je zhruba 600 lymfatických neboli mízních uzlin našeho těla důležitou součástí našeho imunitního systému. Mízní uzliny vyrábějí obranné buňky a eliminují zárodky a škodlivé cizorodé látky. Všechny mízní uzliny jsou vzájemně propojeny – sezení trvající dlouhé hodiny vadí toku lymfy a tak narušuje funkci lymfatického systému. Také úzké oblečení, jako stahující punčochy, kalhoty nebo podprsenky, působí nepříznivě. Více o našem lymfatickém systému se můžete dovědět v tomto článku.

2. Důležitější, než jsme si mysleli – naše sliznice

Naše sliznice je první překážkou, kterou musí viry, bakterie & Co zdolat. Je-li oslabena, mají to zárodky snadné, aby se dostaly se do našeho těla. Vitamín A (příp. rostlinný beta-karoten, který se na vitamín A přemění), podporuje zachování naší normální sliznice a tím i její přirozené obranné funkce. To je ostatně i důvod, proč suchý vzduch v přetopených místnostech zvyšuje riziko nákazy – pouze trvale vlhké sliznice mohou zabránit vniknutí zárodků. Hodně beta karotenu je například v zelené zelenině, jako je špenát, kapusta nebo brokolice. [blue_box] Vědecky prokázáno – důležité vitamíny a stopové prvky pro náš imunitní systém: Zinek ovlivňuje tvorbu nejrůznějších obranných buněk a přispívá tak k normální funkci imunitního systému. Dobrými rostlinnými zdroji zinku jsou celozrnný chléb, ovesné vločky a špenát. Vitamin C C je dvakrát dobrý. Jednak je vitamín C důležitou živinou pro naši obranu před infekcí, neboť podporuje normální funkci našeho imunitního systému. A podruhé – vitamín C nám pomáhá tlumit další následky nachlazení: u infekcí a jiných zánětových reakcí vzrůstá totiž v našem těle množství volných radikálů. Vitamín C nás chrání před útoky těchto agresivních radikálů a přispívá k ochraně našich buněk před tak zvaným oxidativním stresem. Hodně vitamínu C Vám dodá brokolice, citrusové plody, šípek a rakytník. Železojsou-li naše zásoby železa prázdné, snižuje se počet určitých obranných buněk v naší krvi. I vegetariáni a vegani budou železem dobře zásobeni, budou-li často konzumovat fenykl, topinambury, lišky, ovesné vločky a jiné celozrnné produkty. Špenát sice neobsahuje tolik železa, jak se předpokládalo, ale i tak je to dobrý zdroj železa. Selen podporuje náš imunitní systém tak, že stimuluje tvorbu nových obranných buněk. Hodně selenu mají para ořechy, paprika a bílé zelí. Vitamin D hraje důležitou roli pro naši obranu proti infekci, neboť stimuluje tvorbu katelicidinu, antibakteriálně působící obranné látky. Zde si můžete přečíst, jaké potraviny nám dodávají vitamín D v zimních měsících, když je málo slunečního svitu..[/blue_box]

3. Koupel nohou při začínajícím nachlazení

Máte pocit, že právě přichází nachlazení? Koupel nohou je jednoduchý, ale účinný prostředek přírodního léčitelství. Probíhá takto: ponořte obě nohy (do výše cca jedné dlaně nad kotníkem) do nožní lázně s vodou o teplotě cca 33 stupňů. Postupně přilévejte teplejší vodu, aby teplota stoupla maximálně na 39 stupňů. Rostoucí teplotu si užívejte přibližně 5 až 15 minut.

4. Jednoduché, ale účinné

Tato pravda se může opakovat neustále: pořádné mytí rukou je tou nejlepší metodou, jak se ochránit před nakažením. Antiseptická mýdla nejsou zapotřebí. Kousek běžného mýdla umyje naše ruce dostatečně a přitom tak silně nevysuší naši pokožku.

5. „Řídká“ krev dopraví obranné buňky na místo určení

Právě v zimě nemíváme moc velkou žízeň. Ale jenom pokud dostatečně pijeme, zůstává naše krev „řídká“ a tekutá, aby se naše obranné buňky dostaly co nejrychleji tam, kde jsou zapotřebí. Mělo by to být denně kolem dvou litrů – nejlépe pít pravidelně a rozložit je na celý den, kdo chce, může vypít samozřejmě více. Pozitivní vedlejší efekt: pravidelné pití udržuje naši sliznici trvale vlhkou.

Tři věci, které oslabují náš imunitní systém:

• Prochladnutí: není to zima sama o sobě, díky které jsme rychleji nemocní. Pokud jsme teple nabaleni, dělá nám čerstvý vzduch dobře. Když ale začneme prochládat, snižuje se prokrvení naší sliznice v nose a krku. Choroboplodné zárodky mají potom lehčí práci.
• Léky na bolest: podání léků proti bolesti se považuje za standardní terapii proti nachlazení, ale podle nových studií nemají tyto léky téměř žádný klinický užitek, v určitých případech jejich užívání dokonce prodlužuje nachlazení. Prof. Paul Little, vedoucí studie (Univerzita Southampton, Anglie) se domnívá, že léky proti bolesti jako Ibuprofen příp. kombinace Ibuprofenu a Paracetamolu brzdí určité enzymy, které potlačují práci našeho imunitního systému. Lépe řečeno: posílit tělo zevnitř, aby bylo optimálně připravené na boj s viry a bakteriemi.
• Kouření & alkohol: jak nikotin, tak alkohol působí nepříznivě na aktivitu našich obranných buněk. Pokud kouříme, trpí navíc naše ochranná sliznice v ústech a v hrdle.

[blue_box] Jak funguje náš imunitní systém: Imunita je ochranným štítem našeho těla. Podílejí se na ní orgány, tkáně, buňky a protilátky. Jsou rozprostřené po celém těle a úzce spolupracují. Nejdůležitější zúčastněné orgány a tkáně jsou morek, slezina, lymfatický systém, sliznice a střevo. V rámci imunitního systému rozlišujeme vrozenou a získanou imunitu. Vrozená imunita je velice rychlá a reaguje během několika minut. Jak už její název napovídá, je zakotvená v našich genech a z principu probíhá vždy stejně. První „bariérou“ vrozené imunity, kterou musí vetřelci zdolat, jsou naše pokožka a sliznice v nose, ústech a hltanu. Pokud viry a spol. přijmeme s potravou, setkají se nejprve s naší žaludeční kyselinou. Tyto „fyzikální“ obranné strategie tvoří jakýsi předvoj imunitního systému. Až když jej choroboplodné zárodky překonají, aktivují se další imunitní složky. Jsou to takzvané makrofágy, které patří k bílým krvinkám. Vyskytují se v celém těle a vrhnou se na vetřelce, které rozpoznají, obklopí a stráví. Jejich kořistí jsou bakterie, viry, spory hub a také degenerované tělesné buňky. Vrozená imunita zahrnuje ještě bezpočet dalších součástí a signálních látek. Jejich funkce jsou neuvěřitelně komplexní a vzájemně působí jako ozubená kola. Získaná imunita doplňuje tu vrozenou. Je schopná vytvořit antigeny. S jejich pomocí lze rychleji rozpoznat vetřelce, se kterými se tělo už někdy setkalo, a okamžitě je zneškodnit. V takovém případě jsme proti dotyčné nemoci „imunní“. [/blue_box]