Lék z přírody? Jak pro sebe můžete využít sílu sekundárních rostlinných látek

Ještě před nedávnem jsme si mysleli, že ovoce a zelenina jsou tím nejzdravějším a to i díky obsahu vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Stále více studií toto tvrzení vyvrací – zdá se, že opravdovými hvězdami jsou totiž sekundární rostlinné látky. Tyto poznatky změní váš pohled na stravu.

Každý z nás dnes chápe pojem vitamíny a minerální látky. Víme i to, že jsou důležité pro naše zdraví. V rostlinné stravě je ale zastoupena ještě jiná skupina látek – sekundární rostlinné látky. Ačkoliv jejich jméno zní poměrně krkolomně, jsou pro naše zdraví nenahraditelné. Dlouhou dobu byly považovány za nedůležité – prostě jsme je jen tak mimochodem pozřeli, když jsme jedli ovoce nebo zeleninu bohatou na vitamíny. Že jsou sekundární rostlinné látky tak velkým pokladem pro naše zdraví, to vědci objevili teprve mnohem později.

Čím víc, tím líp? V případě zeleniny a ovoce je tomu tak!

Dnes víme, že rostlinná strava jako ovoce, zelenina, bylinky, semena, ořechy a luštěniny jsou zdravé ne navzdory, ale právě kvůli sekundárním rostlinným látkám. V tomto případě dokonce zcela výjimečně platí, že „čím víc, tím líp“. Neboli čím víc ovoce, bylinek, salátu a především zeleniny denně sníme, tím budeme zdravější a déle živi.

sekundární rostlinné látky - oranžové

Jedna studie Univerzity College London jasně dokládá souvislost mezi denní konzumací ovoce a zeleniny a rizikem úmrtí. Na studii se podílelo více jak 65.000 lidí. Jedna skupina jedla denně jednu porci zeleniny, druhá tři až pět, a další dokonce sedm a více porcí. Výsledek studie: při probíhajícím pokusu bylo riziko úmrtí asi o 42 % vyšší u lidí, kteří opovrhovali zeleninou, než u těch, kteří denně snědli sedm a více porcí zeleniny:

[white_box]
  • 1 porce nebo méně:       nejvyšší riziko
  • 1 až tři porce:               o 14 % nižší riziko
  • 3 až 5 porcí:                 o 29 % nižší riziko
  • 5 až 7 porcí:                 o 36 % nižší riziko
  • 7 a více porcí:              o 42 % nižší riziko

Zdroj: Fruit and vegetable consumption and all-cause, cancer and CVD mortality: analysis of Health Survey for England data; J. Epidemiol Community Health 2014; 68:856-862
[/white_box]

Sekundární rostlinné látky: tajná zbraň přírody

Vědci odhadují, že v přírodě existuje kolem 100 000 různých sekundárních rostlinných látek. Každá rostlina, každý plod a každá bylina v sobě nese zcela specifickou kombinaci stovek těchto látek.

A každá látka má určitý účel: flavonoidy dávají plodům pestré barvy a tím se stávají pro své okolí přitažlivé, glykosidy hořčičného oleje dávají ředkvi a hořčici jejich ostrost, a tím je chrání před škůdci. Karotenoidy zase chrání rostliny před UV zářením.

Díky tomu, že jsme se biologicky přizpůsobili přirozené stravě, jsou také pro nás mnohé z těchto látek hodnotné.

Přehled nejrůznějších sekundárních rostlinných látek:

[table id=4 /]

Opravdové „hvězdy“ mezi zeleninou a ovocem

Základní pravidlo pro konzumaci ovoce a zeleniny – jíst pestře, rozmanitě a co nejvíc. Přesto zde vypíchneme z velkého množství druhů zeleniny a ovoce jen pár obzvlášť důležitých zástupců. Ti obsahují látky, které jiné druhy skoro vůbec neobsahují nebo jen velmi málo. A právě tyto látky se ukázaly jako velmi účinné a prospěšné. Proto jsme zde vypsali seznam deseti hvězd v kategorii „sekundárních rostlinných látek“:

1. Brokolice

Brokolice obsahuje jednoho velmi důležitého zástupce hořčičných olejů – sulforafan. Jedna porce brokolice (cca. jedna plná dlaň) může obsahovat až 60 mikrogramů této sekundární rostlinné látky, stejné množství brokolicových klíčků obsahuje dokonce stokrát více této látky. Sulforafan je jednou z nejúčinnějších přírodních látek proti rakovině a proti degeneraci buněk. Zároveň působí tato látka antibakteriálně a antisepticky.
sekundární rostliné látky - zelené

2. Borůvky

Borůvky jsou potravinou s největším antioxidačním potenciálem, který by měl být rozhodně zastoupen v našem běžném jídelníčku. Je to díky vysokému obsahu antokyanů. Tmavomodré borůvky jsou tedy protirakovinné, snižují vznik zánětů a chrání cévy.

3. Modré hroznové víno (event. červené víno)

Ve slupkách hroznového vína je obsažena zvláštní sekundární rostlinná látka: resveratrol. Macerací slupek při výrobě vína se látka dodatečně koncentruje. Resveratrolu se připisuje velké množství účinků. Kromě jiného ochrana proti rakovině, onemocněním srdce a oběhové soustavy a dokonce i autoimunním onemocněním.

4. Česnek

Česnek obsahuje mnoho zdravých látek. Obzvlášť známý zástupce, který se každému z nás už někdy určitě dostal do nosu, je alicin. Ten je zodpovědný za silný zápach česnekové palice a má vlastně funkci odstrašit případné škůdce. Alicin je považován za účinnou rostlinnou látku proti rakovinovým buňkám. Zároveň působí antibakteriálně a chrání cévy.

5. Kurkuma

Zářivě žluté koření, které se získává z kořene kurkumy, neslouží jen k zabarvení curry, ale i jako tajná zbraň proti rakovině. Rostlinná látka, která je za to zodpovědná, se nazývá kurkumin. Snižuje riziko trombózy a působí silně antioxidačně. Doporučujeme: čerstvý pepř, a v něm obsažená sekundární rostlinná látka piperin, zajistí, aby byl kurkumin tisíckrát lépe využit, než je tomu bez pepře.

6. Granátové jablko

Přes 250 vědeckých studií prokázalo, že granátové jablko má pozitivní účinek u onemocnění srdce a oběhové soustavy, rakoviny a artritidy. Granátové jablko obsahuje velké množství polyfenolů, které se skrývají za těmito blahodárnými účinky.

7. Sojové boby

Sojové boby jsou bohaté na isolflavonoidy, které se nazývají také fytoestrogeny. V tomto případě se jedná o sekundární rostlinné látky, které se podobají hormonům. Ačkoliv sojové boby a z nich získané produkty jsou poměrně dost diskutované, vědci se mezitím shodli, že přiměřená a především pravidelná konzumace sojových produktů je pro mnohé lidi doporučeníhodná a zdravá.

8. Rajčata

Nejznámější sekundární rostlinnou látkou v rajčatech je lykopen. Lykopen patří ke skupině karotenoidů a zbarvuje rajčata do červena. Čím koncentrovanější výrobek z rajčat máme, tím více lykopenu obsahuje. Rajčatový protlak tak ve srovnání s čerstvými rajčaty obsahuje asi šestkrát víc lykopenu. U lykopenu se domníváme, že hraje důležitou roli při prevenci onemocnění prostaty, především při prevenci rakoviny prostaty.

9. Citrusové plody

Pomeranče, mandarinky a citróny jsou něčím víc než „jen“ zimními dodavateli vitamínu C. U pomerančů můžeme napočítat až 200 různých látek, mimo jiné třeba na 60 druhů polyfenolů. Za typickou vůni citrusů vděčíme sekundárním rostlinným látkám, které se nazývají terpeny.

10. Zelený čaj

Lékařský účinek zeleného čaje byl prozkoumán ve více jak 100 klinických studiích. Ve většině studií bylo u zeleného čaje prokázáno, že podporuje naše zdraví a má preventivní účinek. Rakovina, cukrovka, Alzheimer, onemocnění srdce a oběhové soustavy: to je jen pár nemocí, u nichž s největší pravděpodobností hraje důležitou roli i účinek zeleného čaje.

sekundární rostlinné látky - črvené

Léky budoucnosti? Hudba budoucnosti!

Samozřejmě, že medicína a výzkum začala již před dávnou dobou s užíváním těchto léčivých přírodních látek. Všechny pokusy o reprodukci vypozorovaných zdravotních účinků jen s izolovanými látkami však ztroskotaly.

Věda z těchto průzkumů vyvodila jednoznačný závěr: ne jednotlivé sekundární rostlinné látky , a už vůbec ne vysoce dávkované, ale celá škála těchto přírodních látek a sloučenin v jejich přirozeném prostředí je maximálně prospěšná pro naše zdraví.

2 thoughts on “Lék z přírody? Jak pro sebe můžete využít sílu sekundárních rostlinných látek

  1. Pingback: Jak nás řídí hormony a jak je můžeme ovlivnit | Blog LaVita – Fit pro život

  2. Pingback: Káva – požitek zdravým způsobem – na co si dát pozor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *