Vynechat pšenici – touto radou se řídí čím dál více lidí a odmítají obilí. Ale jaký to má smysl? Vše, co musíte vědět o pšenici.
Mnoha lidem se bez pšenice daří lépe. Stále více lidem leží bageta, pizza nebo chléb po jídle dlouho v žaludku. Často aniž by trpěli alergií na pšenici nebo celiakií. Vědci po celém světě se zabývají touto nesnášenlivostí. A někteří již došli k poznatku, že díky pšenici jsme nemocní a tlustí – a že bude lepší, abychom se pokud možno všichni pšenice vzdali.„Díky pšenici jsme nemocní a tlustí.“ Dr. med. William DavisVšichni mluví o obilí minimálně od vydání bestselleru amerického autora Dr. Williama Davise, který tvrdí, že pšenice poškozuje nejen střevo, ale celé tělo. Poselství přichází a stále více lidí se dobrovolně vzdává obilovin. Rovněž „bezlepková strava“ se stala mezitím jakýmsi trendem. Jak nebezpečná ale pšenice skutečně je a komu obilniny škodí? Několik nových objevů vysvětluje, proč některé obiloviny zatápejí našemu střevu nebo žaludku, popřípadě celému tělu. Jak se totiž už dlouho předpokládalo, je lepek málokdy tím pravým problémem.
Pět otázek ohledně pšenice ve faktech
1. Komu pšenice škodí?
S jistotou lze tvrdit, že existují příznaky nemocí, jež mají souvislost s pšenicí. Prokazatelně nebezpečná je konzumace pšenice pro pacienty s celiakií nebo alergií na pšenici. Zhruba 0,1 procenta všech lidí v našem regionu trpí nějakým typem alergie na pšenici vyznačujícím se žaludečními a střevními potížemi nebo dokonce dýchacími potížemi. Rovněž zhruba jeden z 1.000 lidí trpí celiakií, autoimunitním onemocněním, jež spočívá v celoživotní nesnášenlivosti lepku. Tento protein způsobuje silné zanícení střevní sliznice. Ale co když lidé pšenici nesnášejí, ale přesto netrpí ani celiakií ani alergií? V tomto případě se může jednat o citlivost na pšenici. Avšak lepek (bílkovina v pšenici) není vždy příčinou těchto potíží. Aktuálně se výzkum zaměřuje na to, že určité látky v zrnu, inhibitory amylázy a trypsinu, ve zkratce ATI, dráždí střevní sliznici. Citlivost na pšenici ještě není zcela prozkoumána, ale někteří lidé zřejmě reagují citlivěji na ATI. To může vést ke zhoršení onemocnění uvnitř střeva, ale i mimo střevo (možný vliv na revma, roztroušenou sklerózu, cukrovku 2. typu). Ještě není známo, proč tělo vytváří na ATI obrannou reakci, ale lidem citlivým na pšenici se bez obilí přece jen daří lépe. Svou roli by při citlivosti na pšenici mohly hrát i určité FODMAPS nebo lektiny v pšenici – aglutininy pšeničných klíčků. Počet postižených se odhaduje na 5 až 15 procent. U již podrážděného střeva citlivost patrně stoupá: 30 až 50 procent pacientů s podrážděným střevem může být postiženo citlivostí na pšenici.Přehled nemocí, které má na svědomí pšenice:
- Citlivost na pšenici: zde se jedná o nesnášenlivost látek obsažených v pšenici, jako jsou inhibitory amyláza a trypsin (ATI). Po požití pšenice trpí postižení lidé bolestmi břicha, nadýmáním, průjmy, ale možné jsou i bolesti hlavy, únava nebo bolesti svalů. Dosud neexistuje žádný test jednoznačné diagnózy. Ta se stanovuje vylučovací metodou poté, je-li možno vyloučit celiakii a alergii na pšenici.
- Celiakie: je vrozeným onemocněním. Po požití lepku dochází k silným průjmům a bolestem. Není-li důsledně dodržována bezlepková dieta, vytváří se časem střevní klky a tím se snižuje příjem živin a vitamínů. Důsledkem bývají těžké stavy z nedostatku živin, takže postižený se musí striktně vyvarovat lepku. Diagnóza se provádí biopsií tenkého střeva.
- Alergie na pšenici: u této alergické reakce reaguje náš imunitní systém na složky albumin a lepek, které se nacházejí v pšeničném zrnu. Po požití dochází k žaludečním a střevním potížím. Problémy může přinášet již i samotné vdechnutí moučného prachu a může vést k vyrážce a astmatu. Je třeba se vyhýbat pšenici a ostatnímu obilí s obsahem lepku. Diagnóza se stanovuje testem na alergii prováděným na pokožce.
- WDEIA: anafylaxe závislá na pšenici, indikovaná námahou, to je alergická reakce na omega-5-gliadin, jež vzniká v souvislosti s tělesnou aktivitou. Přibližně dvě hodiny po jídle dochází při fyzické námaze, při sportu či jízdě na kole, ke střevním nebo dýchacím potížím a/nebo ke vzniku vyrážky. Je třeba se vyhýbat pšenici a špaldě, mnohdy i žitu a ječmenu. Diagnóza se stanoví na základě výživového deníku či testem na alergii.