Jak nás řídí hormony a jak je můžeme ovlivnit

Hormony nemají vždy tu nejlepší pověst: špatná nálada, únava, nevolnost – na tom všem údajně nesou vinu „hormony“. Je to pravda? Nejsou hormony zodpovědné i za pocit štěstí, naši výkonnost a spokojenost? A kromě toho – neřídí také náhodou naši látkovou výměnu a tím celé naše tělo? Zdravý nebo nemocný – mohou za to pouze hormony? Abychom našli odpovědi na tyto otázky, je třeba vědět, jak vlastně hormony fungují, co potřebují, a jak je můžeme ovlivnit.

Cílem je rovnováha

Hormony jsou jako jin a jang – většina z nich mají nějakého svého hormonálního protihráče (tzv. antagonistu). Takovým ukázkovým příkladem je inzulín, který je odpovědný za odbourávání glukózy v našich buňkách, a tím se stará o nízkou hladinu cukru v krvi. Přesně naopak účinkuje hormon glukagon. Ten uvolňuje cukr z rezervních zdrojů a hladinu cukru v krvi naopak zvyšuje. Ve zdravém organismu ale panuje mezi těmito oběma antagonisty mírumilovná a stálá rovnováha. Stejně tak je tomu i u ženských pohlavních hormonů. U nich je taktéž nutná vzájemná souhra a harmonie. Tyto hormony v čele s estrogenem regulují menstruační cyklus, plodnost a těhotenství žen.

Hormony v proměně času

Největší hormonální výzvou během života ženy je určitě kromě puberty menopauza. Tento hormonální přechod, jinak nazývaný klimaktérium, se často vyznačuje nekontrolovatelnými návaly horka a pocení. U klimakteria se kromě těchto klasických doprovodných jevů objevují i další symptomy jako např. poruchy spánku, únava, podrážděnost atd. Vědci z Drážďanské univerzity ale považují tyto symptomy za chybnou diagnostiku, pokud bychom je vztahovaly pouze ke klimaktériu. Jejich výzkum dospěl k závěru, že tyto poruchy a výše zmíněné symptomy souvisejí spíše s rostoucím věkem nežli se samotným klimaktériem. Vědci tedy jasně rozlišují časově ohraničené klimaktérium a změny hormonální a látkové přeměny, které jsou podmíněné věkem.
Bylo by ale zcela mylné, kdybychom téma hormonální přeměny spojovali jen s ženami. I u mužů se během života mění produkce hormonů. Klesající hladina testosteronu dává mnohým mužům zabrat především v jejich druhé polovině života. Ovšem i v tomto případě nelze hovořit o nějakém konkrétně vymezeném a časově ohraničeném mezníku nebo přelomu. Úbytek mužských hormonů (ročně asi o 1-2%) se ukazuje jako přirozená přeměna s narůstajícím věkem anebo je důsledkem příliš vysokého stresu a nedostatku pohybu.

Vitální látky a hormony

Můžeme vůbec naše hormony nějak ovlivnit? Věda je s touto otázkou teprve na začátku. I když jedni hormonální terapii doporučují, druzí ji kvůli zdravotním rizikům naopak velmi kritizují. Nikdo však nepochybuje o významu zdravého a pestrého stravování. U hormonální látkové přeměny totiž hrají podstatnou roli i vitální látky – vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V odborné literatuře najdete k tomuto tématu mnoho citací. Vitamín B6 podporuje regulaci činnosti hormonů, zinek látkovou přeměnu testosteronu a chrom udržuje normální hladinu cukru v krvi. Také vitamín B5 má nepostradatelný význam v metabolismu lidského těla, podílí se na přeměně vitamínu D a některých neurotransmiterů (nervových mediátorů) stejně tak i steroidů. Tato zvláštní skupina hormonů spoluúčinkuje také při přeměně sacharidů, cukrů, tuků a bílkovin, podílí se na produkci glukokortikoidů, jsou důležité pro imunitní systém, u pohlavních hormonů (estrogenu, testosteronu) nebo u látkové přeměny kostí (růstových chrupavek).
[blue_box]

Co je hodno vědět o hormonech?

Už více jak sto let jsou hormony ve středu zájmu lékařské vědy. Anglický vědec Ernst Starling dal těmto důležitým látkám roku 1905 název hormony. Jejich název pochází z řečtiny a znamená povzbudit nebo pohánět. Starling sám identifikoval první hormon v lidském těle – sekretin. Dnes již známe na 150 hormonů, ale to zdaleka nejsou všechny. Odhaduje se, že jich existuje víc jak tisíc. Co jsou hormony vůbec zač? Hormon je takový chemický posel. Jsou to nejmenší molekuly, které jsou přenášeny krví k nejrůznějších cílům – buňkám, aby zde předaly své informace. Tvoří se ve speciálních žlázách rozmístěných v různých orgánech – např. v mozku, ledvinách, játrech, slinivce břišní, v pohlavních orgánech nebo ve štítné žláze. V lidském těle není místo, kde by nebyly činné žádné hormony, ať jde o látkovou přeměnu, duševní stav a soustředění, energii a výkonnost, kosti, kůži a ostatní orgány.
[/blue_box]

Jód, selen a mnoho dalších – to jsou naše vitální látky štítné žlázy

Štítná žláza velmi úzce souvisí s hormony. Zde vznikající hormony regulující látkovou přeměnu a také přeměnu energie. Jsou tedy rozhodujícím způsobem odpovědné za naši vitalitu a výkonnost. Aby štítná žláza správně pracovala, vyžaduje pomoc mnoha vitálních látek. Snad nejznámějším představitelem je stopový prvek jód, který se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy a udržuje ji v normální funkci. Dobrou partií je i selen. Ten je nedílnou součástí antioxidačního enzymu, který se spolupodílí na správné funkci štítné žlázy a přeměně hormonů štítné žlázy. Kromě těchto pomocníků potřebuje štítná žláza podporu i dalších jiných vitálních látek. Jsou to například vitamín B2, C, E, měď, mangan a zinek, které mají především ochranou funkci a starají se o správnou funkci našich buněk.

Vitální látky jako sehraný orchestr

Jednotlivé vitální látky znamenají pro tělo mnoho jednotlivých účinků. Je to opravdu tak jednoduché? Mnoho expertů tvrdí, že z vědeckého hlediska bychom takto brali v potaz jen malou část účinků vitálních látek na lidský metabolismus. Je třeba mít na zřeteli souhru více vitálních látek najednou, protože ta je pak podobně komplexní jako samotná látková přeměna v lidském těle. Vědecky bylo doloženo, že například skupina 13 vitálních látek se podílí na přeměně energie. Jedná se o biotin, železo, jód, měď, hořčík, mangan, niacin, vitamín B2, B1, B12, B6, kyselinu pantotenovou a vitamín C. Je tedy více méně nepravděpodobné, že by jen jedna látka nebo část této látky mohla zajistit potřebný výkon celého systému člověka. Proto se stále častěji hovoří o tzv. orchestru vitálních látek. Celý takový soubor jednotlivých účinků má vliv na celkový metabolismus člověka. V tomto smyslu je ještě poměrně málo prostudována role tzv. sekundárních rostlinných látek. Znalci se shodují, že i ony sehrávají v metabolických přeměnách podstatnou roli. Nicméně dokázat to s pomocí současných metod je velmi obtížné, protože každá rostlinná strava obsahuje tisíce takovýchto druhotných látek.

Zdravé je nežít v dlouhodobém stresu a naučit se odpočívat

K výše zmiňovaným steroidním hormonům řadíme také hormon kortizol. Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích. Při stresu tedy zajistí okamžitý přísun síly a energie. To z něho dělá jeden z nejdůležitějších hormonů, a pro naše předky byl nutností pro přežití. V dnešní době kortizol není pokaždé jen naším přítelem. Vypětí a dlouhodobý stres mohou vést k nadměrné produkci stresového hormonu, což způsobuje vyšší hladinu cukru v krvi, nadváhu nebo vysoký krevní tlak. Fáze odpočinku a odbourání stresu jsou tedy důležitými nástroji, abychom naše hormony nasměrovali do správných kolejí. Je tedy důležité, abychom se naučili pravidelně odpočívat, zařadili do našeho života relaxaci stejně jako sport a pohyb. Nevyhýbejme se proto ani vydatným procházkám v přírodě, běhu, plavání nebo józe.

stitna-zlaza

Melatonin – hormon spánku

Pro naši vnitřní vyrovnanost a výkonnost je rovněž důležitý spánek. Kdo v noci vydatně a hluboce spí, ten je přes den ve větší formě a má více energie. Hormon spánku se nazývá melatonin. Jeho hladina v krvi se zvyšuje po nástupu tmy a v noci se stará o příjemnou únavu. Je-li noční produkce melatoninu narušena, trpíme nejprve nedostatkem spánku. Tento hormon také významně reguluje naše „vnitřní hodiny“. Produkce tohoto hormonu je ale například omezena tzv. „modrým světlem“. Znalci proto doporučují, abychom alespoň třicet minut před ulehnutím neměli zapnutou televizi nebo přístroje jako smartphone a tablet. Pozor ale i na opačný efekt. Pokud jsme totiž zvyklí hodně zatemňovat svou ložnici, pak potřebuje po ránu delší čas, než se dostaneme do formy, protože produkce melatoninu klesá až s dostatečným přísunem světla.

Koncentrát LaVita, duševní rovnováha a hormon štěstí serotonin

Jeden z nejznámějších hormonů je serotonin, který je často označován jako hormon „štěstí“ a „spokojenosti“. Máme-li ho dostatek, pak se cítíme dobře a jsme šťastní. Nedávno byla uveřejněna jedna mezinárodní studie o vlivu koncentrátu LaVita na duševní rozpoložení. Vědci z Vídeňské univerzity zjistili, že po tříměsíčním užívání koncentrátu LaVita došlo k jednoznačnému zvýšení hladiny serotoninu. Tato studie zároveň zjistila, že užíváním koncentrátu LaVita jsou podpořeny látky důležité pro duševní pohodu a rovnováhu – týkalo se to těchto látek: biotinu, kyseliny listové, niacinu, vitamínu B1, B12 a B6. Tyto látky přispívají k normálnímu duševnímu stavu. Díky těmto zjištěným faktům, které jsou důležité pro duševní rovnováhu a spokojenost, si LaVita obzvláště za své složení vysloužila velkou pochvalu odborníků.
[blue_box]

Co hormonům pomáhá a co jim škodí

Hormony milují:

• Uvolnění: dopřejme si pravidelně skutečný oddech a čas jen sami pro sebe, třeba při čtení dobré knihy, při procházce v přírodě, při odpočinku na lehátku za zpěvu ptáků nebo při meditaci.
• Pohyb: je jedno, jestli budeme běhat, cvičit jógu, plavat nebo budeme provozovat jiný námi oblíbený sport. Tři až čtyři jednotky sportu týdně udělá našim hormonům dobře.
• Vitální látky: vitamíny a stopové prvky spoluúčinkují při nejrůznějších procesech tvorby hormonů a hormonální látkové přeměně. Chrání také buňky, v nichž jsou hormony produkovány.

Hormonům škodí:

• Příliš mnoho stresu: stres zvyšuje hladinu kortizolu. Příliš velké množství tohoto hormonu může velmi uškodit našemu zdraví.
• Pesticidy: ty mají podobné účinky jako hormony, a proto jimi může být zásadně narušena naše hormonální rovnováha. Kdo se stravuje především sezónními potravinami, a nejlépe v bio kvalitě, ten si chrání své zdraví.
[/blue_box]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *